Myšlenkový fragment: Rizika umělé inteligence, aneb co s aiaiai žalem?

Umělá inteligence, která se dostala globálně do běžného užívání, mi způsobuje chvění. Člověk se neubrání úžasu, ale minimálně můj člověk se také neubrání obavám. Jsou tu společenská rizika, ne že ne. Rozvibrovává to ve mně něco, co jsem si pojmenovala aiaiai žal. Potřebuji to aktivně uchopit. Nabízím 9 tipů, které mi v tom pomáhají.

V Red Button jsme se v jedné z diskuzí dostali k tématu rizik AI. Jestli to dáme jako lidstvo… Pro uvedení na stejnou vlnu mrk, mrk, mrk. Diskuze to byla spíš zneklidňující. Což mi vzhledem k tomu, že sama riziko AI považuji za významné, přijde adekvátní. Nicméně přesto. Zneklidnění bych ráda, aby vedlo k akceschopnosti spíše než paralýze. Tady je pár věcí, co pomáhají dostat do funkčního módu mě. Nejsem expert na AI, ani psycholog (!) Sdílím to hlavně proto, když byste mě někdo chtěl ochytřit a doplnit. Díky.

1. Pokud kolem rizik AI cítíte strach či žal… emoce jsou v pořádku. Znamená to, že jste člověk a ne robot :-) Potřeba s emocemi pracovat, aby pro nás nebyly zničující, ale sloužily jako kontrolka kontaktu se sebou. Známe to. Ale dobré si připomínat. Přijde mi dobré dát tu paralelu s environmentálním žalem (už existuje nějaký aiaiai žal? nepomohlo by i jen dát tomu ten název?). Knížka Aktivní naděje. V něčem mě dráždí (ráda povím), v mnohém ale užitečná. Znáte nějakou lepší, která uchopuje téma (environmentálního) žalu?

1. Nezobrazujme AI jako humanoidní roboty. Být člověkem je naše hlavní (jediná?) výhoda. Nedarujme AI zdání lidskosti. AI není člověk. Potěšilo mě, že tento tip sdílí Jan Romportl, který je na rozdíl ode mě AI expertem a filozofem. Regulaci humanoidních robotů co navrhuje, je pro nás tady asi daleko, ale co se týče obrázků v prezentacích, to může každý, kdo o tématu mluví. Třeba i s tím zvědomením toho, proč používám obrázek, který používám.
2. Když jsme u Jana Romportla, tady jsou tipy od něj: 1) podporovat "made by human" ekonomiku a platformy, 2) směřovat k pečovatelským profesím, 3) tabuizovat přílišný antropomorfismus AI, 0) permanentní sebe-evaluace a adaptace. Tady pak ještě uklidnění, že hodně lidí chytřejších i než on na problému rizik AI pracuje a pak doporučení 4) podporovat otevřenou, liberální, demokratickou společnost (je podstatné, do jakého uspořádání přijde AGI). K tomuhle tématu chystám pár tipů za sebe, stay tuned.
3. Lidskost jako cesta. "Nejdřív musíte být dobří lidé, pak se můžeme bavit o tom, jak umíte češtinu." To mi říkala moje paní učitelka na základce (25 let zpátky) a sama variantu téhož dodnes používám. Změnilo se na tom něco? Nezměnilo. Asi to má "jen" větší urgenci. Hledat odpověď na otázku "Kdo jsem?", naučit se učit, přizpůsobovat se změnám a být tvůrcem svého života i budoucnosti. Opět, změnilo se něco s příchodem AI? Za mě ne, AI tu nutnost lidskosti "jen" nasvěcuje... Výzva pro všechny rodiče a pedagogy všech odstínů, nikoliv však výzva nová.
4. Osobní mapa lidskosti. Ad být dobrým člověkem, téma k diskuzi velké jak blázen. Pokud by to někomu pomohlo, nabízím svoji osobní mapu lidskosti. /Základní myšlení, kritické myšlení a kreativní myšlení. Láska k něčemu, co nás převyšuje, k sobě samým a k druhým. Bytí v dobrém prostředí, umění zastavit a akceschopnost./ Diskutovala jsem ji s prof. Janem Háblem a líbila se mu. Cíleně jsem chtěla, aby mi to rozstřílel. Jediné, co zmiňoval, bylo téma svobodné vůle. Což tam mám podchycené jako jádro (aka jádro Země), které na mapě logicky není vidět. Odpověď obstála. Nenutím, nabízím, někdy třeba rozpracuju líp nebo najdu něco lepšího.
5. Fokus na péči ve všech směrech. K bodu dva od Jana Romportla, pečovatelské profese. Určitě, ale myslím, že nejen profese jako takové. Celkově téma péče např. i v organizačním kontextu. Třeba riziko AI (konečně?) pomůže dát kredit všem lepidlovým lidem v zákulisí, mimo záři reflektorů. Schválně, zkuste zaostřit a najdete je. Uklidníte trochu sebe a dobijete baterky jim. Nám :-) Minulý týden jsem byla na přednášce Ivany Lukeš Rybanské, co dělala disertačku na téma nekonečná práce, praktiky péče, výzkum v nehierarchických organizacích. Až najdu chvíli, nasdílím své výpisky (nebo se mě zeptejte nebo běžte rovnou za ní). Každopádně péče JE téma. Pokud chcete rozbušku k přemýšlení, mrkněte třeba na témata jako mentální zátěž a emoční práce.
6. Názor Václava Smila, 5 let starý, ale jestli vím správně, stojí si za tím i dnes: "Veškeré nástroje, stroje a procesy umělé inteligence vyžadují neustálou spotřebu elektřiny: bude to trvat ještě dlouho, než se taková "stvoření" naučí zcela samostatně vyrábět potřebnou elektřinu, dodat ji v sítích a zajistit její nepřetržitou zásobu. Do té doby je stačí vytáhnout ze zásuvky nebo jim nevyměnit baterii." I tenhle významný pán je kritizovaný, což je diskuze, která mě dalece přesahuje, jen jako že existují i lidé, co to tak kriticky nevidí (resp. krize vidí jinde). Sama AI za významné riziko považuji, ale pokud se bavíme o nějaké škále 0-100, tak tohle to posouvá k o něco menším hodnotám.
7. Vzít to jako aktivizační energii. Před dvěma lety jsem vedla projekt Megatrendy a velké společenské výzvy. Kde téma Digitalizace a umělá inteligence bylo "jen" jednou z 18 oblastí a riziko AI jen jednou z několika set vzájemně propojených výzev. Uklidnilo? :) Vybavuji si také, jak jsme v úvodu cíleně rozebírali účel foresightu. Pohled vpřed nás snadno může paralyzovat, což ale není ten účel. Tím je pochopení důvodů a dodání odvahy a síly udělat důležitá rozhodnutí. Co je potřeba udělat a co kdo můžeme udělat?
8. Znovu ta lidskost. U megatrendového projektu si také vybavuji diskuzi s Václavem Němcem k tématu filozofického uchopení přemýšlení o budoucnosti (ráda nasdílím více). Budoucnost nejde vypočítat. Nepodceňujme nepředvídatelnost budoucnosti… A člověka… "Svobodnou povahu lidského jednání, které stále znovu vnáší do světa něco nového." Čímž jsme obloukem zpátky u tématu lidskosti. Co kdo vnášíme do světa?
9. Meik Wiking. Jak být šťastný/á? "Běžte ven. Dělejte něco smysluplného. Dělejte něco s ostatními lidmi. Dělejte něco aktivního." To mám pocit, že pořád taky drží bez ohledu na AI.

Takže rizika umělé inteligence pro lidstvo ano (viz odkazy v úvodu), řešme to každý, jak můžeme, ano. Ale pojďme se z toho nesložit... Experti, co se tématu AI věnujete řádově déle než rok, mluvte prosím mezi sebou a s námi. A pokud by se našel nějaký umělec, co by rizika AI dokázal uchopit seriózně, kreativně a přitom s humorem např. v podobě nějakého komixu, nezlobila bych se :) Myslím, že by to pomohlo to brutálně těžké téma zvědomit a zároveň odlehčit, psychicky se s tím trochu víc srovnat a tedy i řešit...

Jak to máte s aiaiai žalem Vy? Jak moc jsem s tím mimo? Nebo nejsem? Zaznamenali jste od expertů AI nějaká doporučení, co dělat pro celospolečenské zvládnutí situace? 

Zdroj obrázku: Midjourny - Aktivní naděje